Politika

Velikost textu:

Petr Hampl: Jaroslav Bašta ve špatné době

<< OTÁZKA TÝDNE >> Ke krátké vzpomínce na Jaroslava Baštu mi přišel následující dotaz:

Petr Hampl, nezávislý sociolog

12. dubna 2024 - 02:20

Tohle by mě zajímalo ze sociologického hlediska. Kam do společnosti patří takoví lidé? Proč jsounepochopení? Pokud poctivě přemýšlíte, o čem se mluví a argumentujete, je na vás pohlíženo s nevůlí, prekřičí vás frázemi a tím, co slyšeli v televizi. Lidé se bojí odlišovat se. Prý je to vývojově dobré, něco jako stádový půd, abyste přežili, ale stejně. Na jaké místo ve stádě nebo tlupě patří lidé jako byl pan Bašta?

Kdyby žil pan Bašta v jiné době a jiné situaci, možná by byl poradcem nějakého politického vůdce. Jeho brilantní analytické schopnosti a nesmírně široké znalosti by umožnily všímat si rizik a nacházet dobrá řešení pro národní život, která by pak ten vůdce prosazoval. V médiích by častěji mluvil nějaký manekýn se sametovým hlasem a pan Bašta jakožto mozek by se držel v pozadí, píše Petr Hampl v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Prvnizpravy.cz - Už si nepřečtete nedělní komentář: Zemřel Jaroslav Bašta

Jeho schopnosti by byly dobře využity, on sám by asi cítil lépe a nikdo by neřešil, jestli má nebo nemá zastřený hlas.

Problém je v tom, že v celé české politice od strany premiéra Fialy až po tu nejmenší opoziční skupinu není nikdo, koho by zajímaly otázky národní budoucnosti, možnosti, rizika a perspektivy. Veškerý politický život je zaměřen na jiné otázky:

Co chtějí voliči slyšet?

Co mi přinese další hlasy?

Co chtějí slyšet sponzoři?

Strávit celou hodinu přemýšlením nebo četbou, aniž by z toho byl mediální výstup nebo hodně lajkovaný post na facebooku? Taková ztráta času!

Z politických stran, které ještě před generací byly do značné míry zaměřeny na prosazování politických idejí (ať už dobrých nebo špatných), se tak fakticky staly obrovské reklamní agentury. Zmizela snaha o budování silné organizační struktury, budování odborného zázemí, vzdělávání vlastních lidí atd.

Tím pádem taky zmizela dělba práce a zájem je jenom o ty manekýny s medovými hlasy, případně tvůrce reklamních sloganů. Nemylme se, Jaroslav Bašta se prosadil jako poslanec ne kvůli své moudrosti, ale proto že měl hezký životní příběh, který se dobře vyjímal na reklamních letácích.

A nakonec byl mnohými posuzován podle toho, jestli byl manekýnem se sametovým hlasem. Nebyl, tahle role mu neseděla.

Není to jen smutný příběh jednoho velmi moudrého člověka. Je to taky smutný případ země, kde reklamní agentury rozhodují o klíčových otázkách národní bezpečnosti, dostupnosti energií, o vzdělávacím systému atd. A kde sice existuje opozice s jinými reklamními slogany, ale neexistuje opozice s jiným přístupem.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)