Směrem vzhůru však byly revidovány předchozí dva údaje za Q2 (z původně udávané mezičtvrtletní stagnace na +0,1 %) a Q1 (z -0,1 % na mezičtvrtletní stagnaci). Navzdory drobným odchylkám mezičtvrtletní dynamiky HDP jedním či druhým směrem lze říci, že německá ekonomika zhruba od poloviny loňského roku v podstatě stagnuje. Vzhledem k tomu, že údaj za Q3 je pouze prvním odhadem, struktura vývoje HDP zatím není známa (zveřejněna bude 24. listopadu). Podle komentáře tamního statistického úřadu se však na slabém HDP podepsala klesající spotřeba domácností, zatímco fixní investice naopak rostly, komentuje Martin Gürtler, analytik Komerční banky.

Důvěra v ekonomiku eurozóny zůstala v říjnu zhruba beze změny. Souhrnný indikátor od Evropské komise dosáhl 93,3 bodu po zářijových 93,4 b. Konsensus naproti tomu očekával pokles na 93,0 b. Lépe oproti konsensu dopadla jak důvěra ve službách, tak i v průmyslu. Zatímco ale služby zaznamenaly meziměsíční zlepšení nálady podnikatelů, v průmyslu došlo naopak ke zhoršení.

Španělská i německá inflace skončily ve srovnání s očekáváními níže. Ta španělská v harmonizovaném vyjádření zrychlila ze zářijových 3,3 % y/y na 3,5 % v říjnu, zatímco konsensus činil 3,8 %. V Německu pak harmonizovaná inflace klesla z 4,3 % na 3 %, oproti očekávaným 3,3 %.

Středoevropskému regionu v pondělí pomohlo posilující euro. To navzdory smíšeným datům z eurozóny (nižší inflace vs vyšší německý HDP) zpevnilo oproti americkému dolaru o zhruba 0,5 % nad 1,06 USD/EUR. Koruna pak k euru posílila o 0,3 % k 24,56 CZK/EUR a v obdobném rozsahu zpevnil také maďarský forint a polský zlotý.