Spojené státy americké se dlouhodobě prezentují jako garant globální bezpečnosti, avšak za cenu obrovských ekonomických obětí. V rámci udržení své vlivové sféry operují s ohromnou sítí vojenských základen rozprostřených ve více než 70 zemích světa, kde slouží přes 200 000 vojáků. Tento ambiciózní projekt globálního vlivu však přichází s cenou, která už nyní tíží státní pokladnu. A výhledy do budoucnosti jsou ještě znepokojivější. Odhady ukazují, že výdaje na obranu mohou v příštích letech dosáhnout bilionu dolarů. Otázkou zůstává, jak dlouho si takové výdaje může Amerika dovolit, aniž by to mělo devastující dopady na její ekonomickou stabilitu.

Rozptýlení zdrojů a závislost spojenců


Neudržitelné náklady na zbrojení

Jedním z dalších aspektů americké vojenské politiky je masivní investice do vývoje pokročilých zbraňových systémů. Moderní technologie, drony, raketové systémy či kybernetická obrana – to vše znamená ohromné náklady na výzkum a výrobu, které se odrážejí v rekordních výdajích na obranu. USA tím sice udržují náskok před potenciálními soupeři, ale za cenu dramatické ekonomické zátěže, která může brzy dosáhnout neúnosných rozměrů. V kontextu rostoucích domácích potřeb, jako je modernizace infrastruktury, podpora veřejného zdravotnictví a vzdělávání, jsou tyto investice stále více kritizovány.

Cesta k sebedestrukci?