Na startu topné sezóny je však situace na trhu s plynem relativně klidná – ať již díky extrémně teplému počasí nebo téměř kompletně naplněným plynovým zásobníkům, což tlumí obavy z opakování loňského scénáře, komentuje Dominik Rusinko, analytik ČSOB.

Větší pozornost tak v posledních měsících poutá vývoj na globálním ropném trhu. Od července zdražila ropa Brent o 30 % a vyšplhala se až k úrovni 95 dolarů za barel. Z fundamentálního pohledu přitom nic nebrání tomu, aby se růst cen ropy zastavil před magickou „stovkou“ – stále robustní poptávka totiž naráží na utlumenou produkci, především ze strany aliance OPEC+. Zásadní roli hraje v tomto ohledu ropná politika Saúdské Arábie, která od července – nad rámec kolektivních těžebních škrtů – dobrovolně omezuje vlastní těžbu o 1 mil. barelů denně.

Výsledkem je napjatá tržní bilance, která se vcelku rychle propisuje do cen rafinérských produktů a následně i na totemy čerpacích stanic. Pohonné hmoty přitom v tuzemsku zdražují nejen z titulu vyšší ceny ropy, ale také slábnoucí koruny na frontě s dolarem. Jistou úlevu mohou nyní pocítit alespoň řidiči poblíž polských hranic, kteří u našich sousedů tankují litr benzínu/nafty o cca 8 Kč levněji. Tento dárek ze strany polské vlády však zřejmě nebude mít dlouhého trvání a lze čekat, že po parlamentních volbách (15. října) se ceny pohonných hmot v Polsku opět rychle zvýší.

Česká ekonomika kvůli průmyslu "klopýtá"

Z pohledu centrálních bankéřů je v tuto chvíli dražší ropa důležitým pro-inflačním rizikem – v aktuální prognóze ČNB počítá s cenou okolo 75 USD/barel pro zbytek letošního roku. Toto negativní překvapení je zvláště nepříjemné v situaci, kdy nejsou pevně ukotvena inflační očekávání, jak naznačuje například šetření ČNB mezi nefinančními podniky. Další vývoj cen ropy proto bude centrální banka pozorně sledovat a zároveň brát v potaz při diskuzi o načasování prvního poklesu úrokových sazeb v Česku.