Zatímco Spojené státy pokračují ve své jednostranné donucovací obchodní politice, Čína přechází od pouhých celních odvet k promyšlené a mnohovrstevné strategii, která zasahuje citlivé nervy americké ekonomiky. Odpovědí na poslední eskalaci prezidenta Donalda Trumpa, jenž zvýšil cla na čínské zboží až na 125 %, je čínská kombinace celních i necílených opatření, která reflektují hlubší proměnu vztahu mezi dvěma největšími ekonomikami světa.

„Tato celní válka byla vyprovokována Spojenými státy. Opatření, která přijímá Čína, jsou legitimní reakcí a snahou bránit vlastní oprávněné zájmy i mezinárodní spravedlnost,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien 

Jak upozornila americká CNBC, Čína se již dávno nespoléhá jen na klasická cla, ale aktivně nasazuje celou škálu necílených opatření. Mezi ty nejvýznamnější patří zpřísnění vývozu strategických surovin, jako jsou vzácné zeminy nezbytné pro výrobu polovodičů, obranných systémů nebo solárních panelů. Bez těchto surovin se americká výroba jednoduše zastaví.

Kromě toho Čína zařadila americké technologické giganty jako Google či DuPont na seznam subjektů podléhajících antimonopolnímu vyšetřování, čímž jasně ukazuje, že už nehovoří pouze o obraně, ale o protiútoku.


Zcela novou frontou v této ekonomické válce je sektor služeb. A právě tam má Amerika vůči Číně dlouhodobý přebytek. Čínská vláda začala výrazně omezovat americké aktivity v oblasti turismu, médií, vzdělávání i financí. Vláda například doporučila občanům omezit cestování do USA kvůli zhoršeným bezpečnostním podmínkám. Zároveň naznačila, že dojde k omezení dovozu hollywoodských filmů – akcie Disney a Warner Bros. okamžitě prudce poklesly.

Jak zdůrazňuje zpráva Nomura Securities, „jen samotné omezení čínských turistů by mohlo USA připravit o 24 miliard dolarů“. Vysoký podíl na tom mají studenti. Více než 270 000 čínských studentů v USA tvoří až 71 % výdajů v rámci turistického sektoru.

„Čínská opatření se soustředí na odvětví jako letectví, média a vzdělávání, tedy na oblasti s vysokým politickým profilem v USA. I když přímé ekonomické ztráty nemusí být obrovské, reputační dopady jsou rozsáhlé. Například snížení počtu čínských studentů může destabilizovat akademické prostředí i ekosystém technologických talentů v USA,“ uvádí čínský zpravodajský server Guancha.cn.

Ekonomové i analytici se shodují v tom, že americký prezident Trump hraje hru, kterou sám nemusí přežít. Jeho strategie „vynucené rovnováhy“ prostřednictvím cel selhává na celé čáře. Čína nejenže odolává, ale zároveň přebírá iniciativu. 

„Z tržních reakcí je patrné, že to je právě Amerika, kdo trpí více. A to by ji mohlo donutit zasednout zpět k jednacímu stolu,“ uvedl pro Financial Times Julian Evans-Pritchard z Capital Economics.


Čím dál zřejmější je, že se vztah mezi USA a Čínou posouvá od obchodních neshod k hlubší, strukturální konfrontaci. Už nejde jen o dovozní tarify, ale o úplné přerušení dodavatelských řetězců, omezování vzdělávací a kulturní výměny a narušení vzájemné důvěry. 

„Sledujeme hlubokou formu oddělování, a to nejen v oblasti výroby, ale i lidské výměny, sdílení znalostí a regulatorních rámců,“ poznamenal k věci čínský analytik Qian Jing.

Čína dnes nehraje roli pasivního příjemce útoků. Vyvinula důmyslný arzenál, který není jen defenzivní, ale zároveň buduje její nezávislost. A Spojené státy pod vedením Trumpa ztrácejí globální důvěryhodnost i ekonomické výhody.

Místo jednání a respektu si Washington zvolil cestu ultimát. Ale svět se mění. A Čína už dávno není zemí, kterou lze zatlačit do kouta.