Realita je taková, že prezident Biden je nyní více znepokojen svými vyhlídkami na znovuzvolení než nadšením z ekonomického tlaku na Rusko. Je nyní zcela zřejmé, že ekonomika je pro Bidenovu administrativu největší slabina před nadcházejícími volbami, když téměř třetina voličů označuje ekonomiku a pracovní příležitosti za své hlavní obavy. Minulý týden byla inflace vysoká a stává se čím dál tím jasnější, že Biden pravděpodobně nedosáhne výrazného snížení úrokových sazeb, které voličům prakticky slíbil.

Tento trend nezastavily ani útoky Hútíů v Rudém moři, které způsobily, že transport ropy přes Suezský kanál se dramaticky snížil. Trhy reagovaly ignorací těchto realit, zdá se, že dávají přednost vysoce iracionálnímu pokusu hedgeových fondů prodat trh nakrátko, to znamená prodej ropných futures a opcí vázaných na ropu. Takové trendy nemohou trvat věčně a nyní se začínají projevovat skutečné podmínky na trhu a ceny rostou — právě včas pro volby v roce 2024.


Pokud by k tomu došlo, dopad na globální energetické trhy by pravděpodobně byl horší než dopady na začátku války na Ukrajině. Je obecně přijímáno, že v případě totální války by Írán pravděpodobně uzavřel Hormuzský průliv, který je klíčovým obchodním uzlem na Blízkém východě a odpovídá za asi 30 % světového námořního obchodu s ropou.

I kdyby se nejhorší scénář na Blízkém východě neuskutečnil, dnes je velmi těžké tvrdit, že by ceny ropy mohly klesat. Se všemi složkami nabídky vypadajícími silně a jedinou skutečnou nadějí na pokles poptávky — tedy globální recesí, kterou by pravděpodobně vedly Spojené státy — není to na pořadu dne, ale pokud by k ní došlo, bylo by to pro vyhlídky Bidena na znovuzvolení ještě horší než další nárůst cen energií.