...do níž ústila a ústí hlavní pražská tepna na západ Čech. Aktuálně místo předvolební demokratické politické nabídky a poptávky. A také jeden z klíčových bodů mé kontaktní kampaně.

Kandidují ve volbách poprvé. A hned do Senátu. Je to pro mě nová zkušenost, a tak mi dovolte několik poznámek. Tisíce občanů proudí každou hodinu Andělem tam a zpět. Část z nich relativně pasivně přijímá nabízené „Žáčkoviny“, letáky či pozvánky na tlačenku a škvarkovou pomazánku dle receptu Romana Vaňka. Další část si je aktivně bere u našeho stánku.

Nemalé procento nejaktivnějších občanů – voličů si chce podebatovat, zeptat se, prostě komunikovat. Vyjasňujeme si názor na volby, tu a tam prezentuji svůj program. Ptají se na také situaci Ústavu pro studium totalitních režimů, proč nebyla zakázána komunistická strana, vymezují se vůči Babišově minulosti. Kriticky reflektují situaci pravice, nicméně většina proklamuje naději, že levice v Praze nezvítězí. Pouze v závěru dne jedna nespokojená paní, původem z Ostravy, nikomu z veřejného života nevěří a láme nad vším hůl. Kandidovat však sama nechce.

Podporu vyjadřují překvapivě průřezově jak mladší lidé, tak občané středního, ale i zralého věku. Pro mě pozitivní překvapení. Byl jsem s ohledem na všeobecnou situaci připravován na větší kritiku. Za každý názor pochopitelně děkuji. Dozvěděl jsem se mnoho nového. Kontaktní kampaň nemusí být jen formálním kanálem komunikace s občany voliči, ale i bohatým zdrojem informací.

Tu a tam mě oslovili i voliči z jiných částí Prahy, přesvědčil jsem dokonce jednoho Příbramáka jít do voleb. Říkal nakonec, že využije sílu svého hlasu a nenechá ho propadnout.  

Ani nemám mnoho času sledovat konkurenci. Až kolemjdoucí Martin Komárek obrátil mou pozornost k jiným stánkům. Prohodili jsme několik slov, uvítal mě mezi politiky. Reagoval jsem, že jsem stále ještě pouhý kandidující. Vybavil jsem si v této souvislosti opakovaná tvrzení Andreje Babiše, že ač předseda hnutí ANO, místopředseda vlády a ministr financí, stále ještě není politikem. Z toho si odvozuji, že i já mám do politika ještě hodně a hodně daleko.

Podal jsem si také ruku s protikandidátkou ANO. Jak jsem pochopil z naší stručné komunikace, že snad všichni jejich kandidáti se po Babišově vzoru musí hyperkriticky vymezovat snad vůči všemu a všem, co se v posledních pětadvaceti letech u nás dělo.

Ale to je jejich věc. Já přicházím s novou nadějí. S nadějí, která nevychází z komunistické, estébácké či vekslácké minulosti, ale z ideálů listopadu 1989. Ideálů, které všichni pamatujeme, a ke kterým se vracíme. Proč? Protože jen v listopadu 1989 znovunabyté hodnoty demokracie a svobody nám pomohou se dostat z některých slepých uliček posledních let.

Ale omlouvám se, musím končit. Spěchám zpět k Andělu. A pak také na Prahu 13 a do Řeporyj. Senátní obvod č. 21 si zaslouží velkou pozornost a plné nasazení.

Pavel Žáček