Politika

Velikost textu:

Zdeněk Zbořil: Fialova cesta do Vatikánu

Trochu bulvárním způsobem informovala ČTK, že „na pohřeb Benedikta přijede Fiala s českými biskupy“. A že s papežem „se rozloučí králové, šlechtici, prezidenti i řada duchovních…“.

Zdeněk Zbořil, politolog

5. ledna 2023 - 02:20

Vznikl tak dojem, že jde hlavně o protokolární zařazení českého předsedy vlády do řad evropské volené i nevolené elity a zdůraznění významu jeho účasti na trochu teatrálně organizovaném pohřbu. To jistě nikoho neurazí, protože k dějinám římsko-katolické církve, kromě věcí duchovních a světských, patří také tradiční někdy až příliš zdůrazňovaná jejich funkce estetická. Stejně také přítomnost „ornátů a komží“, jak by krále, šlechtice a duchovní nazval český středověký kazatel, ať už se považoval za církevního reformátora nebo vyslance církve ke dvoru českého husitského krále Jiřího z Poděbrad, píše Zdeněk Zbořil v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Ale naopak, většina veřejně působících činitelů, osobností nebo autorů mediálních sdělení, se chovala s větším taktem a ohleduplněji. Přitom se nevyhýbali ani kritickému hodnocení života Josepha Ratzingera, alias Benedikta XVI., a někdy až dramatickým událostem, se kterými se musel v době svého pontifikátu (2005-2013) setkávat.

Čeští zpravodajové a komentátoři nejprve zdůrazňovali, zřejmě omylem, že na pohřeb byly pozvány jen delegace Itálie a Německa, snad aby tím nepřímo upozornili na jakýsi mimořádný význam přítomnosti Petra Fialy ve Vatikánu. My můžeme naopak zdůraznit, že německou delegaci vedl spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier, v poslední době diplomaticky až hyperaktivní, a z hlediska české politiky neméně zajímavý bavorský premiér Markus Soeder. Samozřejmě víme, že se během událostí ve Vatikánu nevedou diplomatická jednání, ale přesto je přítomnost Petra Fialy na místě rozloučení s papežem, který se vzdal své funkce už téměř před deseti lety, pozoruhodná.

Jistě v tom bude hrát roli Fialův zájem osobní. Vzpomeňme na jeho dlouholeté působení v Brněnském Proglasu a přízeň, kterou poskytoval i Kučerově revue Střední Evropa. Ale to mnohem důležitější je, že Fiala tuto svou osobní kartu může hrát v zájmu nové diplomacie České republiky, která je založena na někdy až nezřetelných kontaktech v evropském politickém zákulisí. Jak to ovlivní myšlenky zakladatelů ODS a jejich potomky si nedovolujeme odhadnout.

Nemusíme také účast politických reprezentantů středoevropských zemí přeceňovat, ale polský prezident a maďarská prezidentka, delegace z České a Slovenské republiky, jako kdyby měli upozornit i na to, že Benedikt XVI. byl charakterizován jako „papež, který se bál o Evropu“.

Obav o tuto část Evropy nikdy nebylo dost a tak bude zajímavé, jak bude tato tichá diplomacie pokračovat. Třeba i s jinými herci. A jaký jazyk zvolí, aby si v nedaleké budoucnosti lépe rozuměli, dodává Zdeněk Zbořil.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)